Nové výzvy pro budoucí dobyvatele vesmíru

V pátek 9. 4. 2020 jsme měli projektový den na téma Dobývání vesmíru. Program začal přednáškou pana Milana Halouska, jenž se zabývá kosmonautikou a pracuje v české astronomické společnosti a ve vzdělávacím spolku KOSMOS-NEWS.

Dozvěděli jsme se spoustu nových a zajímavých odborných informací o vesmíru a kosmonautice. Například, že v současnosti oblétává zeměkouli mezinárodní kosmická stanice ISS, která je v provozu od roku 1998, a předpokládaný konec provozu jsou léta 2028/2032. Nyní na ní ve vesmíru pracuje expedice 64, která má sedm členů. K této expedici se právě dnes pomocí rakety Sojuz MS-18 připojila tříčlenná skupina. Teď je tedy ve vesmíru celkem 10 astronautů, ze kterých se za pár dní tři vrátí.

Pan Halousek nám také představil spoustu dalších expedic vesmírných agentur a soukromých společností. Například AXIOM SPACE plánuje komerční mise, to znamená, že k ISS poletí na osm dní jeden zkušený astronaut a tři turisté, kteří si cestu zaplatí. První je naplánována na leden 2022. Dále NASA ARTEMIS připravuje nový program cesty lidské posádky na Měsíc, navazující na americký program Apollo, kterým se sem dostali první lidé. Úplně prvním člověkem, který kráčel po měsíčním povrchu, byl americký astronaut Neil Amstrong. Všechna přistání lodí Apollo byla v oblasti rovníku Měsíce. Nyní se naopak plánuje postavení nové základny na jižním pólu Měsíce, kde vědci objevili CRATER SHACKLETON, což je impaktní kráter, který je čtyři kilometry hluboký a teplota na dně kráteru je -183°C. Naopak na okraje kráteru stále dopadá sluneční světlo a jsou tedy teplé. Tato místa získala označení – kráter věčné temnoty a vrcholy věčného světla. Je tu také návrh vybudovat na Měsíci novou kmenovou banku a spermobanku, které jsou teď v chladu Antarktidy.

Také jsme se bavili o vesmírném výtahu, který byl už roku 1895 pojat Konstantinem Ciolkovským jako koncept vysoké věže. Pro funkční vesmírný výtah však musí být nejdříve vyroben dostatečně pevný materiál.

V budoucnu nás čeká cesta na Mars, která by měla proběhnout přibližně v letech 2035/2040. Cesta bude trvat sedm měsíců a MARS BASE má vizi takovou, že po přistání bude základna postavena 3D roboty, kteří budou fungovat na principu 3D tiskárny. Do krusty, která takto vznikne, pak budou navozeny potřebné přístroje a zařízení. Také by měly být používány nové pohony, například iontové pohony, jaderné pulzní pohony, antihmota a fúzní pohony. Abychom však mohli dobývat vesmír, musíme uchovat planetu Zemi pro život dalších generací. Pomáhá nám v tom právě monitorování životního prostředí z vesmíru, které sleduje globální klimatické změny, atmosféru a oceány.

Po přednášce následovala naše skupinová práce. Dostali jsme čtyři témata, ze kterých jsme si mohli vybrat a následně je originálně zpracovat v jakýchkoli formách, do kterých jsme zapojili svou fantazii. Společně jsme tak podrobně rozebrali návrh kosmické lodě pro cestu na Mars, návrh základny na Marsu, strategii dobývání Marsu a návrh složení a výcviku posádek pro let na Mars. Pan Halousek nám naše návrhy a nápady vždy okomentoval, zhodnotil či doplnil zajímavé informace. Mimo jiné jsme zjistili, že se už astronauti ve stavu beztíže naučili pít kávu, protože byl vynalezen speciální hrnek, ze kterého káva ve stavu beztíže „nevylétne“.

Za celou třídu mohu říct, že jsme si to společně moc užili a všem se nám to líbilo.

Blanka Petáková, 2. A